O mně
Kdo jsem
Jmenuji se Jiří Vokoun a živím se jako zámečník. Možná si říkáte: "Zámečník? To je ten, co dělá klíče, ne?“ No, někdy to tak opravdu vypadá, ale ve skutečnosti je tahle práce o dost pestřejší. Člověk se pořád učí něco nového, řeší zajímavé věci a občas má pocit, jako by měl v ruce klíč skoro ke všemu – a to mě na tom baví nejvíc.
Pokud byste se mě ptali, co je na tomto řemesle nejlepší, řekl bych, že je to ta neustálá proměnlivost. Zámečnický svět je neustále v pohybu – nové technologie, nové systémy, nové zámky. A já je rád všechny zkoumám a zdokonaluji. Ale nebojte se, stále si zakládám na tradici, protože, jak se říká, staré zlaté věci mají svou cenu.
Takže pokud máte problém, potřebujete poradit, vysvobodit nebo pustit domů, jsem tady. A pokud máte nějaký neobvyklý zámek, který se zrovna nehodí do žádného katalogu, nemusíte se bát. To je přesně to, co mě baví – vyřešit to, co jiní řešit nechtějí.
„Super přístup a jednání. Všem mohu vřele doporučit. Pokud budu někdy něco potřebovat,jiného zámečníka už neoslovím."
„Pán naprostej profík. Přijel během chvilky a za 5 min nebylo o čem. Celá moje rodina včetně mně Vám jsme vděční, že můžeme spát ve své posteli. Na klíče už si dám pozor. Ještě jednou děkujeme a vřele doporučuji!"
„Skvělá komunikace a ochota. Pán přijel i v pozdních hodinách, vše naprosto profesionálně vyřešil. Vřele doporučuji"
„Zabouchnute klíčky v autě. Po komunikaci s pojišťovnou pán přijel do půl hodiny a během pár minut náš problém vyřešil. Pohodové jednání, super přístup= všechny palce nahoru. Díky."
Můj příběh
Od dětství jsem se pohyboval okolo zámků. Můj otec byl zámečník tělem i duší – měl vlastní zámečnictví, montoval zámky, nouzově otevíral dveře lidem v nesnázích a v podstatě byl pro mě ztělesněním řemeslné zručnosti. Když jste vyrostli v dílně, kde jste si hráli mezi klíči a nářadím, aniž byste si to pořádně uvědomovali, tak vám to nějakým způsobem utváří vztah k řemeslu. Možná to bylo právě to, že jsem už od malička viděl, jak se každým pohybem nástroje stávají věci funkčními a bezpečnými, co mě k tomuto oboru přitahovalo.
Vydal jsem se ale nejprve jiným směrem a vystudoval vysokou školu s přírodovědeckým zaměřením. Něco mně ale pořád táhlo zpět do rodinné dílny, která byla vždy plná nářadí, zámků a neustálého bzučení nástrojů. Moje rodinné pozadí, ať už jsem se snažil jakkoliv, mě nakonec přivedlo zpět k tomuto řemeslu, které jsem znal už od dětství.
Po několika letech praxe jsem si uvědomil, že jsem pro tento obor stvořený. Nebojím se žádné situace a beru problémy jako výzvu. V každé zakázce se snažím najít optimální řešení, které bude pro zákazníka nejpřívětivější. K tomu jsou potřeba nejen technické dovednosti, ale i dobrý odhad a zkušenosti.
Zámečnické řemeslo není jen o tom, že otevřu dveře, když se někdo zamkne. To je ta zjednodušená verze. Pravda je, že za každým zámkem a každou klikou se skrývá příběh. Každý mechanismus, který vytvořím nebo opravím, má svůj význam – je to malá součástka velkého systému. A tímto způsobem přistupuji k práci. Je to výzva, která mě neustále motivuje a drží v pozoru.
